« předchozí článek | obsah čísla | následující článek »
Když na jaře ještě sněhem voní tráva
a v paprscích slunce jen tak jemně poprchává
to procházím se ráda k rybníku po poli
a do dlaní chytám déšť, jenž tiše mrholí
Kráčím a kolem zlátne cesta
je nejkrásnějším pokušením ze sta
když rozlijí se v lánech řepky olejky
a mezi nimi tančí křepelky
A když na rybníce slunce září
je nejteplejší datum v kalendáři
vryté ve mně v morku od kosti
A ty?
Jsi mému srdci blíž
než první květy podbělu
v lese u cesty